CHINTO/GANKAKU

Legenda:

Legenda hovoří, že kdysi ztroskotal na moři jistý námorník, který dorazil k břehům Okinawy. Útočiště si našel v jeskyni, kde se skrýval ve dne i v noci. Aby nezemřel hlady, kradl potraviny na přežití obyvatelům přilehlé vesnice. Když se to dozvěděl král, nasadil svého nejlepšího bojovníka Sokon Matsumuru (1792-1896), aby chytil tohoto zloděje potom co už byli neúspěšní dva samurajové. Matsumura ho nakonec našel a utkal se s ním v souboji, který trval asi hodinu, přičemž souboj byl vyrovnaný. Potom námořník utekl do svojí jeskyně. Matsumura se vrátil ke králi a podal mu zprávu. Vzal nějaké jídlo a vypravil se k jeskyni, kde se spřátelil s tak skvělým bojovníkem, jakým bezpochyb tento námořník byl. Začali spolu trénovat a vyměnili si koncepty i techniky. Matsumura později vytvořil z tohto konceptu kata, kterou na počest svého přítele pojmenoval Chinto. Proto se i někde uvádí, že kata Chinto vytvořil Sokon Matsumura.

Historie:

Autor této kata čínskeho původu ani přibližný rok vzniku nejsou známé. Víceré zdroje uvádějí, že název kata je odvozený od jména mistra (nebo i čínského vyslance) Chinto. Je možné, že toto je jeden z mýtů rozšířených mezi karatisty na celém světě. Žádné záznamy o čínském velvyslanci jmenom Chinto (Chin To) nebyly nalezeny. Mnohem pravděpodobnější se zdá příběh, který popsal ve svojí knize "Ryukyu Kempo: Karate" Gichin Funakoshi (1868-1957) odvolávajíce se na svého učitele menom Anko Azato (1827-1906). Uvádí, že kata je čínského původu a na ostrov Okinawa ji přinesl ztroskotanec, který ji začal vyučovat v městě Tomari. Instrukce od tohto mistra z Fuzhou (Foochow) jménem Annan obdrželi : Gusukuma a Kanagusuku (kata Chinto), Matsumura (1792-1896) a Oyadomari (1831-1905) (kata Chinte), Yamasato (kata Jiin) a Nakasato (kata Jitte ), všichni z Tomari. Všichni se učili této kata naráz, protože mistr spěchal s odchodem do Číny. Toto se mělo stát v Tomari někdy okolo roku 1850.

Některé zdroje uvádějí, že tento expert vyučoval mistry Tomari-te Matsumora Kosaku (1829-1898) a Oyadomari Kokan (1831-1905), jiné zase uvádějí, že mistr Matsumora Kosaku (1829-1898) se naučil tuto kata v Číne. Jisté je jen to, že mistr Matsumora předal kata Chinto na Chotoku Kyan (1870-1945), který ji jako svojí oblíbenou kata rozvinul dále.

Do směru Chito ryu, kterého zakladatelem je Dr. Chitose Tsuyoshi (1898-1984), se dostala prostřednictvím jeho učitele mistra Chotoku Kyan. Mistr Chitose tuto verzi upravil přičemž odstranil opakující se pohyby. Tímto se stala jeho verze kratší jako původní. Kyan navíc cvičil tuto kata už jím pozměněnou v 45 st. úhlu. Mistr Chitose upravil verzi mistra Kyan na původní a tak se v Chito ryu cvičí verze orientovaná v předo-zadním směru. Je možné, že se chtěl přizpůsobit verzi cvičené v tom čase v měste Shuri.

Vyskytují se 4 různé verze:

Kiyatake-no-Chinto:
verze mistra Chotoku Kyan (1870-1945) je asi najvíce rozšířená verze této kata. Tato verze se dnes cvičí v Matsubayashi ryu. Je postavená na 45 stupňové linii. Gankaku Sho od mistra Kanazawa Hirokazu (*1931) je moderní interpretací této kata, kterou uvedl v roce 1990. Tato kata se vyznačuje velkým počtem různých postojů. Dnes sa vyučuje v organizaci Shotokan Karate International (SKI) jako "druhá" Gankaku kata.

Tomarite-no-Chinto:
známá také jako Aragaki no Chinto. Je to asi ta najvíce původní kata mistra Matsomoru (1829-1898), jejíž embusen je postavený na boční linii. Projevil se na ní čínský vlyv.

Itosu-no-Chinto:
Tato Shuri te verze je v okinawské podobě známá v Kobayashi ryu (Chibana Shoshin (1885-1969)) a v japonských variantách ve stylech Wado ryu, Shito ryu a Shotokan. Embusen kata je přímka v předo-zadním směru . /známá i jako Matsumura no Chinto/

Shiroma-no-Chinto:
mistr Shiroma byl žákem mistra Itosu (1831-1916). Jeho varianta dodnes žije v Gensei ryu jako Tomiyabu no Chinto.

Kromě těchto čtyř verzí se můžeme setkat v Shorinji Shuri Te s verzí nazvanou jako Chatan Yara Chinto.

Kata Chinto zařazujeme do Shorin ryu, přičemž se cvičí v mnoha stylech na Okinawě. V současnosti můžeme vidět několik verzí Chinto, přičemž mistr Hirokazu Kanazawa (*1931), hlavní instruktor SKIF, se učil a začal vyučovat jistou verzi Chinto pod názvem Gankaku Sho. Pravděpodobně se jedná o verzi mistra Itosu. Někdo zase říká, že tuto verzi vytvořil sám mistr Kanazawa. Jedna z verzí byla vytvořená mistrem Itosu, který si za vzor vzal verzi z města Tomari.

Předpokládá se, že nejstarší verze kata Chinto byla vykonávaná v pravo-levém směru. Kyan Chotoku změnil verzi, kterou se naučil a začal tuto kata vykonávat pod úhlem 45 stupňů. Takto se provádí i dodnes u jeho studentů (Matsubayashi ryu, Seibukan).

bílý jeřáb

Technická charakteristika:

Kata Chinto je stará Tomari-Te kata, která se přiřazuje stylu Bílého jeřába (Bai He Quan) z provincie Fujian v jižní Číně. Dnes tuto kata najdeme v Shuri-te a Tomari-te stylech. Charakteristickým znakem této dlouhé kata je postoj na jedné noze - Sagi Ashi Dachi, který připomíná jeřába stojícího na jedné noze připraveného vrhnout se na svojí kořist. Dnes můžeme v kata rozlišit dva způsoby vykonávaní tohoto na stabilitu náročného postoje. Starší postoj má zdvihnutou nohu položenou vedle kolene stojné nohy, přičemž novější verze tohoto postoje používá zdvihnutou nohu zaklíněnou v podkolení stojné nohy, čož zvyšuje stabilitu. Když k tomuto náročnému postoji přidáme i vykonávání různých otoček na jedné noze, zjistíme, že cvičenec musí mít dobře rozvinutý smysl pro rovnováhu.

V kata se střídá vykonávání pomalých pohybů s prudkými výpady či otočkami. Kata se skládá z lehkých, rychlých a živých technik obrany a útoku, jejichž pohyb se vyznačuje především ladností. Obrana i útok se vykonávají současně buď za použití obou rukou nebo ruky a nohy ( Tetsui uchi a Mae geri či v Shotokan vykonávaný kop Yoko geri).

Charakteristickým znakem této kata je dvojitý kop - nidan tobi geri a také skutečnost, že embusen kata je vlastně jen přímka. Buď v předo-zadním nebo bočním směru. Tento embusen je pravděpodobně ovlivněný hrázemi na rýžových polích v Číně. Mistr Kyan Chotoku změnil embusen této verze a začal tuto kata vykonávat pod úhlem 45 stupňů. Proto se setkáme s názorem, že kata Chinto zdůrazňuje otočky a boj v rohu. Každopádně není možné přehlídnout, že pro Okinawu jsou typické úzké uličky.

V kata se mění vysoké a nízké postoje, přičemž se rozvíjí především rovnováha v samotných pohybech a postojích. Bojový styl vyučovaný v této kata je náročný s měnícím se plynulým a rychlým sledem pohybů. V kata se nachází množství vysokých postojů na jedné noze, klasické postoje jako zenkutsu dachi či neko ashi dachi, ale i nízké postoje jako kosa dachi či dokonce pokleky.

V Číne se vyučuje kata v mandarínské čínštině nazývaná Chen Tou. Najdeme jí ve stylu Wu Zho Quan (Pěst pěti předků), čož byl styl populární zejména v jižní Číně. Chen Tou poukazuje na ponořování těla a ochranu hlavy. V okinawské verzi této kata je to první technika, přičemž v původní verzi je to údajně až poslední technika. Údajně vznikla na východe Číny za dynastie Tang.

Obtížnost : 2.-3. Dan. V Chito ryu je tato kata prezentovaná při zkouškách na 1. Dan.

Skrytá energie :

Příbuznost této kata s čínskými vnitřními systémy se nedá přehlídnout. Styl Tai Chi Chuan, který vytvořil Zhan San Feng v 13. století, vznikl na pozorovaní boje jeřába a hada. Princip hada spočíval v úhybných manévroch a přednosti jeřába byly v rychlé práci nohou. Pravdepodobně se tu nachází spojitost mezi kata Chinto a shaolinským stylem jeřába vytvořeným v 16. století v čínské provincii Fujian. Typický postoj na jedné noze najdeme totiž i v shaolinském stylu. Kata Chinto obsahuje psychologický aspekt bojovníka s Zanshin /duchapřítomnost/, Yomi /předvídání/ a Suzi /využití šance/. Kata učí koncentrovaný uvolněný duševný postoj, pomocí kterého je soupeř patřičně hypnotizovaný. Duše a tělo setrvají dokonale bez pohybu a čekají na to, až soupeř zaútočí.

V Ryusei Karate-dó, které vychází z Chito ryu, vnímá kata a Karate jako práci dvou energií : Yang a Yin. V tomto směru se přiřazuje této kata z energetického hlediska pták jeřáb. Útočné zvíře, které vidí každý pohyb svojí kořisti. Tento pták, by měl v těle vyvolat Yang ducha, kterým se zesílí váš zrak.

Socha jeřába

Symbol štěstí a nesmrtelnosti:

V čínském taoismu je jeřáb uctívaný jako symbol nesmrtelnosti a moudrosti. Často je zobrazovaný spolu s borovicemi a skálou. Podla legendy, ti, kteří dosáhli nesmrtelnosti vyzdvihne do nebe právě jeřáb. V dřívějších dobách číňani věřili, že existuje ostrov nesmrtelných, přičemž se domnívali, že leží v souostroví Ryu Kyu. Toto symbolizoval jeřáb , který přiletěl na skálu. Pár jeřábů zase symbolizuje štěstí.

Kata Chinto není jediná karate kata, která imituje pohyby vodních ptáků. Poznáme ještě několik kata jako např. Rohai či Hakutsuru.

V současnosti se kata Chinto /Gankaku/ cvičí ve stylech Shito ryu, Wado ryu, Matsubayashi ryu, Isshin ryu Chito ryu a Shotokan.

Embusen

Embusen je japonský termín používaný v karate pro znázornění cvikosledu kata. Jsou zde rozkresleny jednotlivé techniky, obraty, směry přesunů a pauzy mezi technikami.

Diagram Gankaku

Video



Mistr Hirokazu Kanazawa 10. Dan


Luca Valdesi